Nepřetvařujte seDělá to většina z nás. Dovolím si říct, že snad všichni. A děláme to tak automaticky, že si to ani neuvědomujeme.
Přetvařování se není jen nahraný úsměv na ty, které nemůžeme vystát. Je to také maskování únavy, trápení, přetíženosti, zmatenosti za klidný a rádoby radostný škleb.
Nejhorší forma přetvařování se je ta, kdy hrajeme habaďůry sami na sebe a to děláme denně. Snažíme se sami sobě namluvit, že naše vztahy jsou v pořádky nebo že se v nich dá žít. Že to, co máme na sobě nás baví. Práce, do které chodíme, je uspokojivá. Místo, kde bydlíme, je ucházející..... .
A celé se to jmenuje strach.
Strach si přiznat, jak se v jednotlivých oblastech svého života cítíme. Proč? Protože bychom museli udělat změny. A změn se bojíme natolik, že raději budeme žít v navyklém smrádečku, protože jistota je jistota. Pokud ovšem vyjdeme ze své komfortní zóny, čeká nás sice nejistota, ale můžeme si vybrat to, co nám vyhovuje více.
Pak je tu strach druhým ukázat, jak se cítíme. Proč? Protože se bojíme, že nás druzí budou vnímat jako fňukaly, neschopy a slabochy. Odhodit masky a ukázat pravdu nám ovšem může vždy přinést jen benefity. Každý bude vědět, jak nám je a bude mít tak možnost reagovat na naši realitu. Často se zlobíme, že po nás pořád někdo chce. A proč by nechtěl, když se stále tváříme, že není problém. Nikdo do vás nevidí. Dejte najevo, co se s vámi děje.
A poslední forma přetvářky je ta nejběžnější a to je úsměv pro ty, které nemáme rádi, nesedí nám nebo nám dokonce ublížili. Dokážeme být k sobě tak krutí, že si klidně sedneme na kávu s člověkem, od něhož nám jizva v srdci ještě nezaschla. Proč? Protože se bojíme za sebe postavit. Protože nerespektujeme své pocity a přání. Protože se bojíme, že budeme špatní. Být ale především přítelem sám sobě je to, co nám zaručí absolutní bezpečí. Není třeba přitom na druhé házet nenávistné pohledy nebo úšklebky. Odpouštět je priorita. Stačí jen slušné pozdravení bez nucení se do úsměvu. Jednoduché klidné prohlášení:"Nechci tě mít nablízku, nesedíš mi, není mi s tebou dobře." (Bez dalšího vysvětlování a zamotávání se do vyostřených konfrontací). Stůjte při sobě a nedávejte energii těm, kteří vám nejsou po chuti. Vaše intuice dobře ví, proč hlásí nesympatie.
Já jsem dříve dělala vše, co tu popisuji. Pracovala jsem ve firmě, která mě nebavila a namlouvala jsem si tak dlouho, že je to fajn až jsem dosáhla parádního stavu vyhoření, kdy jsem seděla denně 8 hodin v kanceláři a civěla z okna (pravda, měla jsem z ní krásný výhled). Pak jsem se po měsíci probrala a během jednoho dne se rozhodla pro změnu, pro skok do vzduchoprázdna. Po 5 letech jsem zase měla pocit, že se kolem mě hýbe vzduch. Odešla jsem z jistého smrádečku se snovým platem a stala se osobou samostatně výdělečně činou. I když jsem od té doby neměla ještě výdělek, na jaký jsem byla ve firmě zvyklá a někdy vysypávám vázu s drobnými, tak nelituji tohoto kroku. Dělám totiž to, co mě baví. A život mi stále ukazuje, že když jsou na něco peníze třeba, přijdou. Tak to je. Stačí jen věřit a neflákat se .
Stejně jsem se přetvařovala i ve vztazích, kdy jsem uzavírala vážné vztahy s muži, kteří nebyli úplně vhodní pro mou povahu a styl života. Ale namluvila jsem si, že to půjde. Šlo. Ale ztuha. A aby to nedrhlo, tak jsem se přetvařovala sama před sebou, že jsem šťastná. Tohle ale nikdy neklapne. A tak jsem jen zbytečně ukradla 2 roky sobě i partnerovi. Jak jsem to změnila? Jsem nekompromisní. Víte co je kompromis? Stav, kdy ani jeden ve vztahu nemá to, co by chtěl.
Masku milá, laskavá a vždy k dispozici jsem nosila každý den. Nevyčerpatelná, vždy dobře naladěná, kašpárek pro všechny. Dopadlo to tak, že jsem začala v 28 letech nesnášet společnost lidí. Dělalo se mi fyzicky i psychicky zle, když jsem měla jít byť na kávu. A tak jsem začala chodit do přírody. Rok jsem nebyla v žádné kavárně. Z typického kavárenského povaleče se stal tramp. Naučila jsem se vždy a za každé okolnosti mít pravdivý výraz. Unavený, smutný, zmatený, otrávený..... . Nedávám, co sama v tu chvíli nemám.
No a úsměv pro ty, co mi nesedí? Ten jsem zrušila po té, co mi došlo, že tím vysávám sebe i je. Neusmívám se a netrávím čas s lidmi, kteří to se mnou nemyslí dobře, kteří mě pomlouvají, kteří mi nesedí aniž dokážu říct proč. Prostě neladíme. Nerozlišuji, zda jsou to lidé v rodině či mimo ni. Pokud si pouze nesedíme, pak jsem slušná. Pokud mi ovšem záměrně někdo ublížil, odpustím, ale už ho k sobě nepustím. Naučila jsem se ale nedělat ukvapené závěry. Čekám vždy a pozoruji, zda mi ubližuje z nevědomosti z důvodu boje sám se sebou nebo je to vědomý útok. Pak si nic nevyříkávám. Obyčejně začnu dané osobě vykat. Neodpovídám. Nereaguji. Nedávám svou energii. A situaci čistím metodou ho'oponopono. Nedávno jsme takto byli nuceni s manželem přijmout opatření, do kterého se nám příliš nechtělo a uzavřít se před částí rodiny. Nejdříve jsme si dávali sami před sebou masky a nalhávali si, že to není tak, jak to vypadá a že to naší laskavostí přemůžeme. Pak nám ale došlo, že nás to ničí natolik, že už na nic jiného ani nemyslíme a navíc se ataky vůči nám začaly stupňovat. A tak jsme vše přijali tak, jak to je s pokrčením ramen a konstatováním, že se závistí a zlobou se bojovat nedá. Jistě znáte takové situace a trápíte se jimi několik let. Odpusťte je nebo-li pusťte je od sebe pryč. Nechte to už být. Nic není definitivní. Kdo ví, co bude za pár let .
Mě se teď, po 7 letech, ozval můj otec. A když jsem s ním dnes mluvila, měla jsem dojem, že jsme spolu mluvili včera. Odpuštění je nejmocnější dar, kterým disponujeme.
Sundejte tedy masky a buďte sví!
Podívejte se také na mou FB stránku: www.facebook.com/BeautyByKatty
S láskou,
Katty
Tentokrát se s vámi dělím o krásnou zprávu, která mi přišla o členky této stránky. Věřím, že pro vás bude zpověď motivující tak jako pro mě. Každou vteřinu se pro něco rozhodujeme a tak nám přeji správná rozhodnutí, která nám přinesou krásné pocity a úžasné výsledky.
Dobrý večer, děkuji za podporu a krásné řádky, které mě dali důvod přemýšlet....Bohužel jsem byla týden doma s virozou a teplotou,ale docela jsem se i přes tyto nesnáze nakopla a chci jít dál, z utrápené vystresované zakulacené ženy, jsem se rozhodla být pohodovou, cílevědomou štíhlou dámou, která má svůj životní cíl pod kontrolou...A co se týče okolí a mužů, neřeším, jsem jen já a má spokojenost můj život- ne trápení atd...Určitě se s vámi ráda setkám osobně, dala jste mě sílu jít dál a bojovat...
Před pár dny jsem večer seděla u maminky a spontánně se rozhodla jít s kamarádkou na kávu. Protože jsem nebyla nalíčená, vběhla jsem do mamčiny koupelny, otevřela zrcadlovou skříňku a ten pohled mě dostal. Nádhera. Zářivá skříňka krásy.
Vše hezky srovnané a uprostřed symbol krásy, čistoty a ženskosti.
Stála jsem tam pět minut a jen se s úsměvem kochala. Nemusím vám ani vyprávět, jaký pocit jsem měla, když jsem se před ní líčila. Jako královna.
Vytvořte si svou skříňku krásy, která ve vás bude vždy probouzet královské pocity. Tato je k sehnání v Ikea a nemá chybu.
Buďte k sobě hodné a obdarujte se. Věřte, že i takovýto koutek vám změní pocit ze sebe sama.
Přeji vám hodně zábavy, kreativity při tvoření vaší skříňky krásy. A když si nebudete vědět rady, naplníme ji spolu těmi správnými produkty právě pro vás. V obchodech jsou jich mraky a jen pár stojí skutečně za to.
A nakonec si neodpustím velký dík mé mamince za to, jakým vzorem mi vždy byla a je.
S láskou,
Katty
Na fotkách si prohlédněte, jak se provádí konturování.
Tento trik se používá pro schování nedostatků, zúžení nosu, čela a dalších partií obličeje. Je to ale také ideální forma nanášení základu pro krásně plastický dojem. Že je to složité? Není. Trvá to jen 2 minuty. Postup se různí dle použití produktů a tvaru tváře. Ráda vás tuto techniku, která krásně vymodeluje vaší tvář, naučím.
Kontaktujte mě zde, prostřednictvím zprávy anebo na mé FB stránce: www.facebook.com/BeautyByKatty
Sejdeme se osobně anebo na Skypu :-).
Těším se na vás,
Katty
Inspirujte se tímto jednoduchým líčením očí, ke kterému potřebujete jen mléčný stín na pohyblivé víčko, tělový na nadoční oblouk a tekuté černé linky a tužku čí stín na obočí.K tomuto líčení používejte jen matné stíny!
Obočí musí být upravené a tvořit čistý oblouk. Po jeho vykreslení ho zafixujte třeba průhlednou řasenkou.
Tváře jen jemně tónujte do tmavší tělové barvy. A rty stačí čirý lesk.
Oblečení ideálně v černé nebo černobílé barvě.
Vlasy hladké. U dlouhých pak uhlazené do copu uprostřed nebo v hodní časti temene.
Podívejte se také na mou FB stránku: www.facebook.com/BeautyByKatty
Krásný šarmantí den,
Katty
Vztek a úzkost
Znáte?
Tyto dvě emoce jsou snad nejničivějším stavem, v jakém se můžeme pocitově nacházet. Obě vycházejí ze strachu. Strach, že neustojíme svou životní situaci, strach ze selhání, strach o svou existenci, strach z manipulace, strach z převahy druhých..... . Každopádně jsou to stavy, kdy jsme mimo sebe, potíme se, třeseme, chce se nám na záchod, jsme vytřeštění, nemůžeme se nadechnout, máme pocit, že vylítneme z kůže nebo přijdeme o rozum. Tyto stavy mohou mít různou délku, od pár vteřin trvajícího nepohodlí, po několikadenní narůstající záchvat. Pokud vztek a úzkost neodstraňujeme efektivně a potlačujeme je v sobě, dochází k oslabení psychiky až do stádia, kdy se s pláčem svěřujeme svému lékaři a odcházíme z ordinace s léky v ruce.
A protože jsem došla do stádia, kdy jsem každý měsíc s pocitem selhání vyzvedávala Lexaurin, abych se mohla zhluboka nadechnout, tak vám nabízím metody, jak k tomuto bodu nedojít a svého vzteku a úzkosti se okamžitě zbavit. Z následujících metod si vyberte tu nejvhodnější pro danou situaci. Ideálně se oddejte všem.
Když vás popadne vztek anebo úzkost, v případě vzteku je vždy přítomný i pocit úzkosti, tak okamžitě opusťte místo, kde právě jste. Omluvte se s tím, že se musíte uvolnit. Jděte ven na vzduch, do přírody. Alespoň do nejbližšího parku.
Rozhodně neseďte, nestůjte, ale pohybujte se. Choďte sem a tam, běhejte a celou dobu si nahlas nebo polohlasně říkejte: "Mám vztek, mám strašný vztek. Mám hlavu plnou vzteku. Tělo plné vzteku. Mám vztek, mám vztek, mám vztek. Ser. mě to. Tak strašně mě to ser.. Do prd..., do prd..., mě to taaaak ser.. Mám na ni/něj vztek. Nejradši bych ho/j8 zfackoval/a. Já bych ho/jí...... .Mám vztek. Vztek. Vztek......". Anebo:"Mám úzkost, bolí mě hrudník. Mám úzkost, úzkost, úzkost. Nemůžu dýchat úzkostí. Hrudník plný úzkosti. Srdce plné úzkosti. Je mi úzko, úzko, úzko. Mám strach, co se mnou bude a je mi z toho úzko. Tahle úzkost ve mě. Drtí mě úzkost.....". Říkejte to rychle, co nejrychleji, sypejte to ze sebe, prožijte to naplno. Žádné odříkávání, prociťte to. Dokola a dokola a mezitím zhluboka nadechujte a vydechujte jako mašina. Uuuuuuuh pořádně, vytlačte to ze sebe. Běhejte, skákejte, kopejte, mlaťte do něčeho (neničte cizí majetek , plakejte, nadávejte a znovu běhejte, roztahujte ruce do kořán, protáhněte se, kam až dosáhnete. Jak se budete zklidňovat, dívejte se kolem sebe na trávu, stromy, objímejte je, vezměte suchou větvičku a nalámejte ji na malé kousky. S přicházejícím zklidněním začněte obdivovat přírodu. Pohlaďte trávu, strom. A krásně dýchejte. Budete určitě zívat až vám z toho půjdou z očí slzy. Potkáte-li řeku, potok, jezírko. Dřepněte si na chvíli a jen se dívejte na vody a se slovy:"Pouštím vše negativní ze sebe pryč" vydechujte vše ven do vody. Plakejte, chce-li se vám. Nechte se unášet klidem vody. Prociťte jako by voda vstupovala do vás a vymyla vše špatné.
Velmi účinné je se vyřvat. My pro tento účel volíme auto. Sedneme do auta a jedeme za město a celou cestu řveme z plných plic, sprostě nadáváme a brečíme. Zrovna včera se manžel potřeboval vyventilovat a shodit balvan z hrudníku. Když se vrátil s výrazem Budhy jen konstatoval:"Tohle je síla. Když jsem jel tam, tak jsem řval až jsem se dávil a když jsem jel zpět, tak jsem měl záchvat smíchu." To je klasický účinek řízeného ventilování negativních emocí. Ve chvíli, kdy dosáhnete dna, uvolníte se a začnete úlevou plakat nebo se smát. Zpravidla ženy pláčí a muži mají záchvaty smíchu.
A v této fázi už je třeba jen doplnit cukr. Snězte jeden až dva banány. Rychle vám dodají cukr do krve a draslík, který vám udělá v srdíčku jak v pokojíčku.
A teď teprve je čas řešit to, co vás do stavu vzteku a úzkosti dostalo. Pravděpodobně už nebudete mít chuť nic řešit a budete chtít říct:"Víš co, dej mi už pokoj a dělej, že neexistuji". I to je dobrá volba. Anebo si budete chtít užít svůj klid a naložíte se do vany se svíčkami kolem a relaxační hudbou. Skvělé řešení. Nebo řeknete druhým, že neumíte danou situaci vyřešit, ať vám dají čas. Prostě nechte to klidně koňovi. A nezapomeňte, že žít v klidu a míru je možné jen za předpokladu, že nekompromisně ze svého života odstraníte vše a všechny, kdo vás přivádí ke stavům úzkosti. Často jsme to i my sami. Tam neodstraňujte, prosím, sebe, ale spolu s kvalitním terapeutem zapracujte na svých programech, které vás ochromují.
Brzy vytvořím seznam terapeutů a knih, za které jsem vděčná já.
Přeji vám spoustu krásných uvolňujících chvil.
Podívejte se také na mou FB stránku: www.facebook.com/BeautyByKatty
S láskou,
Katty
